O našich kolekcích
Foto: Petr Borovička
Bonsaj je fascinující umělecká forma zahradničení, která vytváří malé, elegantní stromy. Tato japonská tradice sahá do hluboké minulosti a nabízí nejen ohromující vzhled, ale také uklidňující a meditativní působení.
Historie bonsají
Historie bonsají sahá až do starověké Číny, kde byly první stromy tvarovány tak, aby rostly ve velmi malých nádobách. Později se umění bonsají rozšířilo do Japonska, kde se vyvinulo do své současné podoby. Ve středověkém Japonsku byly bonsaje spojovány s buddhismem a mniši je považovali za symbol spirituality a harmonie s přírodou.
Zajímavosti o bonsajích
Tvarování a vůbec tvorba bonsají je poměrně složitý proces, který vyžaduje trpělivost a zručnost. Stromečky jsou pravidelně ořezávány a tvarovány, aby se dosáhlo žádoucích tvarů a proporcí.
Bonsaje jsou obvykle pěstovány v plochých nádobách, které umožňují kořenům růst v omezeném prostoru. To vede k vytvoření malých stromů s malými listy a jemnými větvemi.
Bonsaje jsou ceněny nejen pro svůj krásný vzhled, ale také pro svoji schopnost přinést klid a relaxaci. Starání se o bonsaje je považováno za meditativní záležitost, která pomáhá vyrovnávat stres běžného života.
Druhy bonsají
Existuje mnoho druhů dělení bonsají: podle velikosti, původu stromu, stylu tvarování, doplňků i tvaru kořenů. Já jsem si vybrala pro mě osobně nejzajímavější rozdělení podle stylu.
5 základních stylů bonsají
vzpřímený styl (rovný kmen) volně vzpřímený styl (zvlněný kmen) šikmý styl (zešikmený kmen)
polokaskádový styl (kmen je ohnutý, ale terminál je nad úrovní paty kmene nebo ve stejné výšce)
kaskádový styl (kmen se ohýbá pod úroveň země, vrchol kmene pod patou kmene)
Ukázka péče o bonsaje
Starost o bonsaje vyžaduje pravidelnou zálivku, hnojení a občasný ořez, aby se udržela jejich krása a zdraví. Je důležité umístit bonsaj na správné místo, které nabízí dostatečné množství světla a dobré větrání.
Při nákupu bonsají je důležité vybrat si stromek, který je vhodný pro naše podnebí i úroveň zkušeností. Pokud jde o bonsaje, trpělivost a láska jsou klíčové.
Bonsaje jsou jedinečným uměleckým dílem, který přináší krásu a harmonii do vašeho života. Inspirujte se touto tradiční japonskou uměleckou formou a nechte svůj domov zkrášlit miniaturou přírody z naší kolekce Bonsai lover.
Bonsai lover
Bonsaje jsou tradičně spojovány s klidem, harmonií a přírodou. Ručně malované bonsaje tuto atmosféru do vašeho domova přenesou.
Navíc se o naše bonsaje nemusíte starat. Jednoduše si vychutnejte svou ranní kávu nebo večerní knihu s naším hrnečkem nebo obalem na knihu s motivem bonsaje.
Foto: Petr Borovička
Všech 6 bonsají jsem namalovala ručně tuší a poté z nich (celkem dlouhým procesem) udělala obtisky na porcelán, podklady pro tisk na textil i papírové drobnosti.
Věřím, že naše kolekce Bonsai lover, je opravdu to pravé jako kombinace umění, přírody a harmonie. A při jejím používání na vás dýchne zelený klid japonské zahrady.
Magnolie kvete na jaře a v Japonsku se nazývá „květina vítající jaro“. Je také spojena přímo s císařem – byla velká pocta, pokud někoho panovník obdaroval keřem magnolie. V Číně je pak symbolem ženské krásy, čistoty a sladkosti. Věří se tam, že její vůně navozuje romantické snění a lásku (tady jsem se inspirovala v názvu kolekce Vůně jarního snu). V době, kdy do Japonska pronikl buddhismus (asi 7. století), se magnolie začíná ve větší míře uplatňovat i v malířství, literatuře a samozřejmě i v zahradách.
Obr. zdroj vlevo - Myna on Magnolia, Koson (Naga Oban) Ca. 1910
Obr. zdroj uprostřed –fineartamerica.com/featured/magnolia-branch-black-and-white-japanese-zen-sumi-e-painting-on-awen-fine-art-prints.html
Obr. zdroj vpravo - Kawarazaki Shodo, MAGNOLIA, 1970s
Magnolií existuje více než 80 druhů. Reálně se však v zahradách pěstuje pouze 5 – 6 z nich. Největší květy mají velikost až 20 cm. U některých druhů pak květy rozkvétají dřív, než se zazelenají listy. A právě tento druh magnolie jsem si vybrala pro jarní kolekci roku 2022.
Zdroj: Photo by Marina Reich on Unsplash
Magnolie jsou úplně nový motiv, který jsem na rozdíl od předchozích kolekcí, nikdy v minulosti nemalovala. Nápad na ni mi vnukla magnolie našich sousedů, kolem které každý den chodím. Každé jaro vykvete jako první ze všech stromů a nádherně voní (a že já jsem na vůně háklivá a máloco mi opravdu voní :) ). Je to druh magnolie s bílými a světle růžovými květy. Proto byla první verze magnoliové kolekce s takovýmito kvítky. Postupně jsem si však oblíbila i variantu s fialovými květy a mám v plánu je v budoucnu malovat obě. Snažila jsem se ji také zachytit ve chvíli, kdy už je v plném květu, ale ještě bez listů (další věc, která mě na magnolii fascinuje a čím se odlišuje od dalších stromů).
Ruční malba na porcelánu je opět vypálená v keramické peci na 1160°C, což jí dodává větší trvanlivost (včetně možnosti mytí v myčce). Vintage porcelán ale maluji barvami pálenými na nižší teplotu, abych ho nedopatřením nepoškodila.
Textilní výrobky, které šije Terka, jsou opatřeny motivem natisknutým pomocí tzv. přímého tisku. Používáme jak nové, tak vintage textilie, kterým tak dáváme nový život. Jako předloha pro tisk pak posloužila moje ilustrace magnolie, kterou jsem namalovala akrylovými barvami.
Pokud Vás tento motiv zaujal, ale nenašli jste ho na vhodném výrobku, neváhejte mě kontaktovat zde. Ráda Vám namaluji výrobek dle přání.
Chryzantéma je jednou z nejdéle člověkem pěstovaných květin. Ve východní Asii patří k nejoblíbenějším květinám vůbec. Je spojována se sluncem, které svým květem připomíná. Říká se jí také „květ podzimního slunce“ (tato kolekce měla dokonce pracovní název Podzimní slunce, ale nakonec jsem se rozhodla ho změnit, protože byl až moc podobný názvu Podzimní večer – starší kolekci s japonskými javory).
Obr. zdroj – Národní galerie v Praze
Chryzantéma je v Číně symbolem dlouhověkosti, protože kvete jako poslední podzimní květina. Z Číny se chryzantéma dostala v 8. století i do Japonska. U japonského císařského dvora se pravidelně konaly slavnosti chryzantém. Žlutá odrůda zvaná „hironiši“ se 16-ti okvětními lístky se stala dokonce květinou císaře a symbolem císařské rodiny. Žluto-oranžová chryzantéma je pak zobrazena i na císařské pečeti (odtud tedy finální název kolekce Císařská chryzantéma).
zdroj Wikipedie – pečeť japonského císaře
Chryzantéma má nepřeberné množství barevných variací. Některé druhy se dokonce pěstují jako bonsaje. V japonských zahradách mají svoje nezastupitelné místo jak v záhonech, tak v přenosných nádobách.
Chryzantémy jsem začala malovat v roce 2018. I když je to jeden z mých nejnovějších motivů, prošla jejich malba několika fázemi. První byl velký žlutý květ ohraničený černou konturou s hnědými listy. Dodnes si myslím, že je to jeden s mých nejkrásnějších obrázků J. Zároveň byl ale neskutečně časově náročný, tudíž i cenově nedostupný. Proto jsem ji zkusila od základů překopat a změnila detailní malbu za free style a červeno-fialové květy.
V letošní kolekci Císařská chryzantéma jsem spojila obě předchozí varianty. Květiny jsou malované volnějším stylem (podobně jako bambusy z kolekce Bambusový háj), ale jsou žluto oranžové s velkými tmavě zelenými listy.
Malba na porcelánu je opět vypálená v keramické peci na 1160°C, což jí dodává větší trvanlivost (včetně možnosti mytí v myčce). Vintage porcelán však maluji stále barvami pálenými na nižší teplotu. Má to hned dva důvody. U starší keramiky nevím, jestli vydrží tak vysokou teplotu bez úhony a mě by bylo líto ji zničit. Těmito barvami také docílím jemnějšího detailu malby.
Na skleněné výrobky jsem opět vzala do ruky brusku s diamantovým hrotem od firmy Dimapa v kombinaci s jemnou malbou.
Mimo to můžete tuto kolekci vidět i na textilu a špercích.
Pokud Vás tento motiv zaujal, ale nenašli jste ho na vhodném výrobku, neváhejte mě kontaktovat zde. Ráda Vám namaluji výrobek dle přání.
Lotos je v Japonsku a dalších asijských zemích silně spjat s budhismem.
Je symbolem pravdy a dokonalosti.
Je symbolem čistoty. Vyrůstá z bahna, a přesto samotná rostlina není pošpiněná.
Jeho vůně se nese do velké dálky. Čím dále, tím je vůně jasnější a čistší.
Dva lotosy v symbolice značí harmonický svazek. Dvě mandarínské kachničky plující na lotosovém jezírku se často zobrazují na přáních k uzavření manželství.
Lotosy v zahradách se nemají trhat, ale jsou určeny k pozorování za úsvitu, kdy otvírají květy. Pozoruje se i večerní zavírání květů, kdy je údajně slyšet „klapnutí“. Lotosy se však pěstovaly i jako užitková rostlina. V kuchyni se například využívaly kořeny rostliny. Sklizeň lotosů byl i častý výjev ve výtvarném umění. Se symbolickou čistotou lotosu se pojí i ryze exaktní zvláštnost. Lotos se nedá ušpinit tekutými nečistotami. Na povrchu okvětních listů jsou malinké krystalky, které napomáhají stékání tekutin z květu.
Lotosová jezírka jsou odedávna součástí čínských zahrad. Scenérie byly do detailu promýšleny. Například studovny v zahradách se umisťovaly tak, aby k nim vítr dovál vůni lotosů. Mimo jezírek se lotos velice často pěstuje i v přenosných nádobách, a to nejen v Asii, ale i u nás ve střední Evropě (tady kvůli podnebí).
Photo by alvin matthews on Unsplash
Lotosy jsem poprvé malovala v roce 2016. Snažila jsem se vystihnout jejich jemnost a jakousi nadpozemskost. Proto jsem se rozhodla zvolit střídmou barevnost. Použila jsem pouze růžovou, šedou a černou barvu. Později jsem na vybrané výrobky přidala zelený akcent ve formě rákosí. Lotosy jsem malovala hlavně na bílý porcelán a keramiku, protože na nich nejkrásněji vynikne jejich čistota. A na modrý papír, který zase evokuje vodní hladinu.
Lotosy jsem si vybrala jako téma nové letní kolekce roku 2021, tyto rostliny jsou totiž spjaty právě s létem. Kolekci jsem pojmenovala Lotosové jezírko, abych zdůraznila význam vody.
VODA + SKLO + BRUSKA = ZRCADLENÍ
Na některých malovaných skleněných výrobcích můžete pozorovat vybroušený odraz motivu jako zrcadlení na vodní hladině...
Kolekci Lotosové jezírko z letošního srpna můžete vidět tradičně na porcelánu, sklu a špercích. A hlavně na broušeném průzračném sklu a nebesky bílém porcelánu tento jemný dekor nádherně vynikne.
Pokud Vás tento motiv zaujal, ale nenašli jste ho na vhodném výrobku, neváhejte mě kontaktovat zde. Ráda Vám namaluji výrobek dle přání.
Bambus je nedílnou součástí Japonska i Číny.
Jako nedostižný stavební materiál.
Důležitý prvek zahrad.
Součást duchovního života.
Symbolizuje moudrost muže a je nositelem vitální síly čchi.
V rozlehlejších japonských zahradách se objevuje ve formě hájů (od toho i název naší kolekce), nikoliv solitérů jako borovice. Tvoří tak jakési pozadí scenérie v zahradě. Ve výtvarném umění se často zobrazuje se skálou a starým stromem (má se jednat o tzv. dokonalou kompozici). Ze zvířat se s bambusem objevuje často tygr.
Bambus jsem začala malovat v roce 2014. Tedy v roce, kdy jsem s malováním „na prodej“ začínala. Řadí se tak spolu s kolekcí Ráno pod sakurou mezi první motivy (mimo japonské animované filmy a seriály), které jsem malovala. Zatímco motiv hanami zůstal prakticky nezměněn, to, jak maluji bambusy, prošlo dlouhým vývojem.
Začínala jsem klasickou černou konturou a zeleným stínováním uvnitř. Hned v prvním roce jsem malovala na porcelán, sklo i hedvábí.
Na letošní kolekci Bambusový háj jsem však vyzkoušela hned DVĚ! nové techniky.
Na skleněné výrobky jsem poprvé vzala do ruky brusku s diamantovým hrotem od firmy Dimapa (vřele doporučuji!). Je to lehoučký nástroj, který vypadá jako pero. Pro moje účely naprosto ideální. Technika broušení dává bambusovému háji hloubku i vzdušnost, jakoby lehký stín za vlastní malbou.
Nejvíc se mi líbí vybroušené bambusy na skleněných svíčkách. Tam vlastní rytina není prakticky vidět, ale bude se postupně odkrývat, jak svíčka odhoří.
Na keramiku a porcelán jsem zkusila poprvé použít Bellisimo glazury vypalované v keramické peci na 1060 °C. A byla to velká alchymie. Použitelným výrobkům předcházely dva neúspěšné pokusy. A stále je co ladit. Při příštím výpalu to zkusím ještě trochu jinak. Hlavně se ale těmito barvami maluje úplně jinak, než jsem zvyklá. Nedokáží udělat takový detail, barevnost vychází na každém výrobku jinak. Proto jsem vybrala právě bambusový háj, ke kterému se mi tyto „nedostatky“ hodí.
Kolekci Bambusový háj z letošního června můžete vidět tradičně na porcelánu, keramice, sklu a špercích.
Pokud Vás tento motiv zaujal, ale nenašli jste ho na vhodném výrobku, neváhejte mě kontaktovat zde. Ráda Vám namaluji výrobek dle přání.
Kolekce Šípkový čaj vznikla jinak než ostatní kolekce. Její téma není totiž prakticky vůbec
„japonské“. První výrobky s šípky byly hrnky na čaj a malovala jsem je na zakázku. Pojala
jsem je však ve „svém“ stylu. Inspirací mi byla mimo jiné borovicová kolekce. Různě pokroucené
větve a na konci svazky jehličí. Také se mi moc líbí šípkové keře v zimě, tj. prakticky bez listí,
jen větvičky s ostny a krásně červené plody jako korálky.
V japonštině jsem dokonce ani nenašla znak pro „šípek“ (pokud by někdo znal, budu moc ráda za
doplnění!). Znak pro šípek je ローズヒップ (rōzuhippu) a je tu jasná podobnost s anglickým rosehip.
Existuje sice květina s názvem japonská růže (či zimní růže), ve skutečnosti však se nejedná o růži,
ale o kamélii. Domovem kamélie japonské jsou horské a podhorské oblasti východní Asie. Do Evropy
se dostala v 19. století. Její plody nejsou šípky, ale zelené kuličky.
První ucelenější kolekce s šípky vznikla na jaře roku 2016 pro brněnský Animefest, kam jsem každý
rok jezdila s prodejním stánkem v rámci Craft Alley. Pevně věřím, že se letos bude po roční pauze
konat.
Kolekci Šípkový čaj z letošní zimy můžete vidět tradičně na porcelánu, sklu, textilu i špercích.
Pokud Vás tento motiv zaujal, ale nenašli jste ho na vhodném výrobku, neváhejte mě kontaktovat zde.
Ráda Vám namaluji výrobek dle přání.
Borovici, jako strom typický pro japonské a čínské umění, jsem objevila poprvé v knize
Rostlina jako symbol v čínské a japonské kultuře. Na první pohled mě ale nenapadlo,
jak ji ztvárnit tak, aby se mi to líbilo. Až při návštěvě Národní galerie v Praze mě nadchla
váza, která zobrazuje jeřáby, pivoňky (zřejmě) a borovicové větve v pozadí. V tu chvíli se
mi moc zalíbil detail borovicových jehlic s větví a začal se rodit motiv, který jsem chtěla
vyzkoušet.
Dílna Katóa Mokuzaemona II., Váza s motivem jeřábů a květinových keřů, 1870 – 1900, Seto, Národní galerie v Praze
Borovice (japonsky macu) je symbolem dlouhověkosti. S borovicí se setkáváme v japonských
zahradách, malířství i poezii. V Japonsku je borovice spjata se zimou. V japonských i čínských zahradách
bývají často vysazovány na březích jezírek nebo přímo na ostrůvcích uprostřed vody. Zde se jejich větve
naklánějí nad vodní hladinu a zrcadlí se v ní. Jedna z nejvýznamnějších dálnovýchodních borovic je
borovice hustokvětá, říká se jí také borovice červená a je podobná naší borovici lesní.
V malířství je téměř vždy zobrazována jako letitý strom (mimo jiné i bonsaje mají působit podobným
dojmem). I proto jsem se rozhodla pojmenovat naši kolekci Dlouhověká borovice.
Poprvé jsem motiv borovice malovala v roce 2015. Časem se objevila na porcelánu, sklu, dřevě
i na hedvábí.
Kolekci Dlouhověká borovice z letošní zimy můžete vidět tradičně na porcelánu, sklu a špercích.
Pokud Vás tento motiv zaujal, ale nenašli jste ho na vhodném výrobku, neváhejte mě
kontaktovat zde. Ráda Vám namaluji výrobek dle přání.
Podzim je moje oblíbené roční období. Ani horko ani mráz… a ty barvy!
Chrám Daigo-Ji v Kjótu
Na podzim roku 2017 jsem se proto rozhodla vymyslet něco klasicky podzimního, v teplých sytých barvách podzimu. Volba padla prakticky ihned na javor. A protože mám ráda japonskou přírodu, tak samozřejmě japonský javor. Existuje hned několik druhů japonských javorů, z nichž nejznámější je javor dlanitolistý. Na rozdíl od „našeho“ javoru mléče, má charakteristické protáhlé listy.
Pohled na jezero Kawaguchiko a v pozadí hora Fudži
Javor, který je v Japonsku (ale i v Číně) velmi oblíbený, je spolu s chryzantémou symbolem podzimu. Právě na podzim tam lidé putují do hor, kde se kochají barevnými proměnami tohoto stromu. Stejně tak je zážitek procházet se hromadami spadaného listí na zemI.
V minulém blogu jsem psala o ptáčkovi na sakuře, tak různí ptáčci samozřejmě v japonském a čínském umění posedávají i na javorech…
V původní kolekci z roku 2017 byly javory (i s ptáčkem) v nejrůznějším provedení…
Naši letošní podzimní kolekci můžete vidět na novém porcelánu z české tradiční porcelánky Český porcelán Dubí, jejíž historie se datuje k roku 1864. Skleněné výrobky jsou pak upcyklované ze starého skla. Bytový textil je kombinací 100% lnu (nádhera na dotyk i na pohled) a oranžové látky vyrobené před rokem 1989. Další kousky budeme postupně přidávat…
https://www.ha-na-mi.cz/podzimni-vecer/
S manželem jsme na podzim roku 2014 po dlouhém odkládání konečně navštívili expozici se sbírkami asijského umění v Kinského paláci na Staroměstském náměstí v Praze, kterou spravuje Národní galerie. Z původně volnočasové aktivity se stal velice cenný zdroj inspirace. Hned několik krásných děl z Japonska a Číny se postupně staly inspirací pro naši tvorbu.
Drak a fénix, kapříci koi s geometrickým vzorem nebo právě ptáček na sakuře, kterého bych vám teď ráda představila.
Nevím vlastně, jestli ten modrý ptáček sedí na sakuře. Může to být i slivoň nebo broskvoň, které se také často ve výtvarném umění Japonska a Číny objevují. V popisu obrazu bohužel není uvedeno, o který kvetoucí strom se jedná.
Mizuno Košikata
Výběr třiceti šesti motivů
1893
Barevný dřevořez, 35,2 x 23,8 (47,6) cm
Obecně ptáčci na různých stromech nebo keřích se ve východním umění objevují velmi často, a to jak na historických obrazech, tak i v současném umění. Je libo ptáčka na japonském javoru nebo lotosu? Některé z nich u nás v nějaké podobě časem určitě uvidíte….
První verze naší kolekce „PTÁČEK NA SAKUŘE“ vznikla v roce 2015. A motiv se stal rychle jedním z nejoblíbenějších. Proto jsme se k němu ještě mnohokrát vrátily. Ptáček se objevil ve spoustě různých provedení…
V naší letošní kolekci můžete ptáčka vidět na novém porcelánu z české tradiční porcelánky Český porcelán Dubí, jejíž historie se datuje k roku 1864. Skleněné výrobky jsou pak upcyklované ze starého varného skla, které bylo léta uložené na půdě v krabici. Další kousky budeme postupně přidávat…
Aktuální výrobky k prodeji najdete tady: https://www.ha-na-mi.cz/ptacek-na-sakure/
V Japonsku se každé jaro slaví svátek kvetoucích sakur, které mu se říká Hanami 花見. Nepřipadá ale na jeden konkrétní den, ale slaví se všude tam, kde zrovna sakury kvetou. To bývá od konce března a do konce dubna. Lidé hanami slaví formou pikniku, kdy se vydávají do rozkvetlých parků. A to zejména v čase, kdy už sakury pomalu odkvétají. Krátká doba, po kterou sakury kvetou, totiž v Japonsku symbolizuje pomíjivost lidského života.
V období Hanami jsou také k dostání specialní cukrovinky nebo nápoje, do kterých se přidávají sakurové okvětní lístky. Moje oblíbené je třeba „hanami dango“ v krémové, růžové a zelené barvě.
Veronika Bykovic on Unsplash
Moje kolekce Ráno pod sakurou (které zkráceně stejně říkám hanami) vás přenese do jarního Japonska, procházíte se sluncem zalitým parkem plným sakur, kterým v lehkém vánku pomalu odlétají růžové kvítky do dálky. A vy si jen užíváte tu růžovou záplavu...
A odkud se vzala značka HA-NA-MI?
Jasně, že svátek kvetoucích sakur byl tou největší inpirací! Kvetoucí sakury totiž maluju úplně od začátku své tvorby v roce 2014.
Kolekce Ráno pod sakurou je dodnes vaší nejoblíbenější. Motivu kvetoucí sakury prostě málo kdo odolá :). Proto v téhle kolekci najdete všechno... čajovým servisem počínaje a samolepkami konče.
Líbí se vám sakury, ale nenašli jste u mě výrobek, který by se vám hodil? Napište mi a udělám vám ho přímo na míru!